Minulý týden jsem, jako teď už každoročně, absolvovala menší zákrok.
Kvůli endometrióze mám neprůchodný jeden močovod a mám zavedený stent, který ho rozšíří, aby ledvina mohla fungovat. To jen ve zkratce, abyste měli souvislosti.
To, že se každý rok musí stent měnit, je sice otrava, ale už jsem si zvykla. Jenže tentokrát mě to trochu vypeklo. Babička zajistila hlídání našeho prcka, abych se mohla zregenerovat, což bylo super. Jenže dva dny nato najednou fakt „divný stav“ k tomu zvýšená teplota, trošku větší bolest v boku.
Říkám si: „Ajaj, to není dobré.“
Odpoledne jsem se synem tak nějak zvládla, naštěstí byl pátek.
Večer už to bylo horší a teplota stoupala. Když se blížila k 38,5, už jsem sáhla i po paralenu a to se tedy stává opravdu výjimečně.
Paralen fungoval zřejmě i druhý den dopoledne, protože teplota nikde. Tak už jsem se radovala, že to bude v pohodě, ale večer mě zase skolil a to o něco dříve, než předchozí den.
Říkala jsem si, no, asi už to sama nezmůžu a budeme muset vyrazit na pohotovost.
Jak já nechtěla antibiotika!
Po svých zkušenostech jsem si už druhý den troufla diagnostikovat zánět jak vyšitý, takže pro západní medicínu jasné řešení. Ale já jsem věděla, že antibiotika mi naprosto naruší střevní mikroflóru, kterou budu muset pracně znovu budovat.
Ještě jsem zkusila napsat e-mail svému doktorovi, co on na to, ale díky bohu nebyl zrovna na příjmu. Takže rozhodnutí bylo na mě. Říkala jsem si, že počkáme do rána a uvidíme, ráno moudřejší večera, však? Kdo by taky chtěl absolvovat návštěvu pohotovosti večer s malým dítětem…
A ráno?
Ráno ani odpoledne už teploty nebyly a zánět pomalu ustupoval.
Jakou já měla radost!
A když se další den ozval můj doktor s otázkou, jestli budu chtít antibiotika, byla jsem fakt nadšená, že mu můžu napsat, že už to není třeba. A hlavně jsem byla ráda, že nikam nemusím. Ono s malým dítětem doma a bez možnosti hlídání člověk doktory rád navštěvuje jen, když je to nejnutnější.
Asi vás bude zajímat, co mi pomohlo, že?
Předem chci říct, že svým článkem vám nechci radit, abyste neužívali antibiotika, pokud je to potřeba. Jsou situace, kdy i antibiotika mají svoje místo, ale co si budeme povídat, dnes se antibiotiky řeší vše a co pak chudák náš mikrobiom.
Článek tedy berte pouze jako mou osobní zkušenost, rozhodně ne jako univerzální návod na vyléčení zánětu ledvin. A také netvrdím, že bude fungovat každému vždy a všude.
Takže jaká byla moje kúra:
- tinktura z česneku medvědího
- tinktura určená pro močové cesty od firmy Bylinné kapky, na střídačku s tinkturou z lichořeřišnice
- tinktura z echinacey
- opravdu velké dávky kvalitního vitamínu C
- kvalitní probiotika
- ledvinový čaj a dostatečný pitný režim
- víra a pozornost pro své tělo
- vyhýbala jsem se sladkému a kávě
- hoodně odpočinku v teplé posteli
Sice už tu máme březen, ale právě únor je podle tradiční čínské medicíny měsícem ledvin, kdy se můžou také více ozývat. Proto pokud budete v únoru (ale i lednu, který se týká močového měchýře) cítit lehké potíže s močovým ústrojím, je skvělé je podpořit (mimo jiné) zvýšeným pitným režimem a tinkturou z lichořeřišnice. Tou, troufám si tvrdit, opravdu nic nezkazíte.
Motivuji a inspiruji ženy na cestě osobního rozvoje, na cestě ke zdraví. Pomáhám jim najít rovnováhu mezi mužskou a ženskou energií pomocí aktivních ženských meditací Mohendžodáro.